Plná bedna šampaňského je první povídková kniha Oty Pavla. Vyšla v roce 1967, tři roky po jeho úspěšné reportážní črtě Dukla mezi mrakodrapy. V příbězích zůstává Ota Pavel stále věrný pouze sportu a své hrdiny nachází mezi těmi, které jako sportovní novinář dokonale zná: mezi vrcholovými sportovci, kteří v uzlových okamžicích svého života překonávají hranice lidských možností a v čestném boji také sami sebe. Na stránkách knihy žijí Zátopek, Bosáková, Heller, Mikoláš, Hudec, Kloz...družstvo házenkářů, horolezci, parta skokanů na lyžích, hokejisté...
Pavlovy povídky o sportovcích, sportu, sportovní slávě (a jejich rubu) už ale nesou výraznou autorskou pečeť budoucího Mistra daného žánru. Jsou to inspirativní, silné příběhy - hluboce pravdivé, dojímavé a navýsost lidské.

Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877.
Kniha obsahuje tyto povídky: Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Doktor Kazisvět, Svatováclavská mše, O měkkém srdci paní Rusky, U Tří lilií, Pan Ryšánek a pan Schlegl, Psáno o letošních dušičkách, Večerní šplechty, Týden v tichém domě, Figurky, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Jak to přišlo, že dne 30. srpna 1849 o půl jedné s polednem Rakousko nebylo rozbořeno.

Místo, doba děje: svět, 16. století
kk
Děj: Autor (poutník, vzdělanec) prochází městem (alegorie světa), aby si vybral vhodné zaměstnání, vstupní Brána života a opačná Brána rozchodu, 6 hlavních ulic symbolizuje různé stavy – řemeslníky vědce, lékaře, soudce, vrchnost, duchovní, válečníky, hrad Královny Moudrosti (přístupný všem, představuje pokladnu vědění) a hrad Štěstí (jen pro některé). Poutníka na cestě provází průvodci Všezvěd Všudybud a Mámení, kteří mu nasazují růžové brýle (brýle "mámení" se skly "domnění"), ty však nepřiléhaly a poutník viděl kromě klamu i skutečnost – vidí nedostatky (podvod, závist, honbu po penězích, po snadném zisku a bezstarostném životě). V zoufalství nad marností života utíká ze světa a na boží výzvu se uzavírá v ráji svého srdce (2. část).

Povídky Karla Čapka patří mezi klenoty české kratší prózy. Povídky z jedné kapsy jsou souborem 24 detektivních povídek. Nelze je však charakterizovat jako klasické detektivky, jsou to detektivky zvláštního druhu. Sám Čapek je charakterizoval jako povídky noetické, v nichž poznává a objevuje skutečnost a povídky justiční, kde převládá otázka, jak trestat. Základem všech povídek je hledání pravdy a spravedlnosti, což je téma, které zajímá lidi v každé době. Každá povídka je protkána jemným humorem a ironií typickou pro Čapka.

Místo, doba děje: Rossumův ostrov, budoucnost
j
Děj: Alegorické drama o třech dějstvích. Helena Gloryová přijíždí na ostrov s továrnou na výrobu umělých lidí – robotů; chce docílit, aby se s nimi jednalo jako s lidmi, roboti jsou velmi inteligentní bytosti, nemají však duši, jinak jsou od lidí nerozeznatelní, nahrazují lidskou práci, Helena je přijata na ostrově ředitelem Harry Dominem, který ji požádá o ruku – sňatek, děj přeskočí o 10 let.

Charakteristika, motivy: boj člověka s přírodou
                                          víra v nadpřirozené bytosti
                                          motiv mateřské lásky, motiv viny, trestu (často neúměrný)
                                          osudovost – jedinec musí volit, nevyhne se tragédii
i
Charakteristika žánru, básnické útvary: 13 lyricko-epických básní 
                                                                     většinou forma lidových balad 
                                                                     znaky pohádky (Zlatý kolovrat - balada využívá například klasického pohádkového motivu živé vody, která způsobí, že useknuté části k tělu přirostou a tělo oživne, příběh taky končí víceméně šťastně), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)

Místo, doba děje: krajina pod Bezdězem
j
Děj: základem děje jsou tři tragédie: Jarmilina (utopí se ze zoufalství nad Vilémovým osudem), tragédie Vilémova (popraven za vraždu), tragédie obecně lidská        
      čtyři zpěvy, dvě intermezza (zpomalují, vysvětlují děj)
      tři roviny: dějová, lyrická, úvahová (smysl a naplnění života)
      ostrá kritika společnosti, slova Vilémova obžalobou společnosti