Slavná kniha Malý princ vyšla poprvé v roce 1943, ilustroval ji sám Exupéry. Vypravěčem je pilot, který ztroskotal uprostřed pouště, kde se mu zjevil Malý princ. V knize jsou použity prvky personifikace, přirovnání a metafory, je psaná převážně přímou řečí ve formě dialogů.
j
Planetka, ze které Malý princ pocházel, byla velmi malá, vešla se na ni jen jedna židle, ze které Malý princ pozoroval západy slunce, tři sopky, které byly vyhaslé, ale Malý princ je přesto každý den vymetal – "člověk nikdy neví" a s růží, kterou opustil. Zdála se mu být velmi pyšná a chladná, přestože tím jen zastírala, jak měla Malého prince ráda. Malý princ si nikdy nepřestal vyčítat, že od ní odešel.
jj
h
Malý princ žil v oblasti asteroidů 325, 326, 327, 328, 329 a 330. Rozhodl se, že se na ně vypraví za prací a poučením. Na první planetě potkal despotického, pyšného panovníka, přesvědčeného, že vládne všemu. Ve skutečnosti však nebylo nic, čemu by vládl.
Na druhé planetě bydlel domýšlivec, který měl moc rád, když se mu někdo obdivoval a chválil ho.
Na další planetě bydlel pijan, což byl velmi zvláštní člověk. Pil proto, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
e
e
Na čtvrté planetě se Malý princ setkal s velmi zaměstnaným byznysmenem, přesvědčeným, že mu patří všechny hvězdy a zabýval se jejich počítáním.
"Já mám květinu," řekl ještě, "a každý den ji zalévám. Mám tři sopky a ty vymetám každý týden. Vymetám totiž i tu vyhaslou. Člověk nikdy neví. Pro mé sopky i pro mou květinu je užitečné, že mi patří. Ale ty nejsi hvězdám užitečný..."
Na páté, nejmenší planetě, bydlel lampář. Měl nutnou povinnost – musel každou chvíli rozsvěcet a zhášet svítilnu – prý podle příkazu a celý život jen dřel.Byl to svým způsobem jediný člověk, jehož práce měla nějaký smysl.
Tímto člověkem by všichni pohrdali, král, domýšlivec, pijan a byznysmen, řekl si malý princ a šel dál svou cestou. A přece on jediný mi nepřipadá směšný. Snad proto, že se zabývá něčím jiným než sám sebou.
l
Na šesté planetě bydlel do sebe zahleděný zeměpisec. Věděl kde jsou moře, veletoky, města, hory, ale přitom nevěděl, co všechno je na jeho planetě, protože ji nikdy neprozkoumal.
Další planetou byla planeta Země.
p
Země není jen tak ledajaká planeta! Jsou na ní asi dvě miliardy dospělých. A mezi nimi je sto jedenáct králů (počítáme-li ovšem i černošské krále), sedm tisíc zeměpisců, devět set tisíc byznysmenů, sedm a půl miliónu opilců a tři sta jedenáct miliónů domýšlivců.
Zde se kromě jiného setkal s růžovým keřem, na kterém uviděl spoustu růží na vlas stejných jako byla ta jeho.Potom se setkal s liškou, která chtěla, aby si ji ochočil.
e
e
"Ty jsi pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě..."
Princ tak také udělal a před odchodem mu prozradila tajemství. Malý princ tak konečně pochopil, že jen jeho růže je pro něj jedinečná.
ů
"Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
"A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."
"A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
ů
Uplynulo osm dní od doby, kdy pilot havaroval a poslouchal toto vyprávění. Oba už velmi trápila žízeň a pilot přestal doufat v opravení motoru. Jako zázrakem však v poušti našli studnu a motor se také podařilo opravit. Pro Malého prince se už čas naplnil. Pilot ho uviděl rozmlouvat s hadem a pochopil, že po něm chce, aby ho uštknul. Jednu noc Malý princ zmizel a pilot ho od té doby už nikdy nespatřil.
l
Tu noc jsem neviděl, kdy se vydal na cestu. Zmizel tiše.
Když jsem ho konečně dohonil, šel rychlým, odhodlaným krokem. Prohodil jen:
"Ach, ty jsi tady..." A vzal mě za ruku. Ale znovu se znepokojil:
"Neudělals dobře. Zarmoutí tě to. Budu vypadat jako mrtvý, ale nebude to pravda..."
Mlčel jsem.
"Víš, je to příliš daleko. Nemohu s sebou brát tohle tělo. Je moc těžké."
Mlčel jsem.
Bude to jako stará opuštěná skořápka. Staré skořápky nejsou nic smutného..."
Mlčel jsem.
U jeho kotníku se jen zablesklo cosi žlutého. Malý princ na okamžik znehybněl. Nevykřikl. Klesl pomalu, jako padá strom. Byl tam písek, ani slyšet to nebylo.
e
TIP Č.1: Malého prince si můžete přečíst
tady online. Nebo
tady ve 202 různých jazycích:-)
H
TIP Č.2: Nechce se vám knížka číst?
Tady si ji můžete poslechnout:-)
jh
Jak to vidím já: Je zajímavé, jak jedna knížka může dostávat postupem času spoustu nových významů...
mm
Zajímavost: Kniha obsadila třetí příčku v české celonárodní anketě
Kniha mého srdce.
Antoine de Saint-Exupéry
Francouzský prozaik a letec (zahynul při průzkumném letu za války). Je autorem povídek a románů s tematikou života letců a války zdůrazňují čin a hrdinství jednotlivce jako akt ve službě celku.

Dílo: Letec, Kurýr na jih, Noční let, Země lidí, Válečný pilot, Citadela, Malý princdoporučuju!