Děj této povídky se odehrává v carském Rusku. Mladý německý inženýr Heřman, který by rád zvýšil svůj nevelký kapitál, se rád chodil dívat do společnosti na hru karet. Přestože ho hra zajímala, on sám nikdy karty nehrál, věděl, že by mohl přijít o své už tak neveliké peníze. Jednou však vyslechl od jednoho z hráčů příběh o hraběnce, která získala několika lidem bohatství tím, že jim poradila výběr tří karet při hře. Heřman se rozhodne dostat do jejího domu, přičemž využije hraběnčinu nevinnou schovanku, které začne posílat milostné dopisy, čímž docílí její důvěry i klíče k domu. Hraběnka mu tajemství odmítla prozradit. Heřman ji chtěl vystrašit nenabitou pistolí, stará hraběnka však leknutím umírá.
Po pohřbu se Heřmanovi zjevila jako duch a prozradila mu tajemství – kombinaci tří karet – trojky sedmy a esa. Stanovila mu však také podmínky, které nesmí porušit.
"Eso vyhrálo!" řekl Heřman a odkryl kartu. "Vaše dáma prohrála," řekl laskavě Čekalinskij.Heřman se zachvěl: opravdu, místo esa měl Heřman pikovou dámu. Nevěřil svým očím, nechápal, jak se mohl přehmátnout. V tu chvíli se mu zdálo, že piková dáma přimhouřila oči a ušklíbla se. Neobvyklá podoba ho zarazila..."To je ta stará!" vykřikl s hrůzou.
Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837), ruský básník, prozaik a dramatik, představitel romantismu.
Ruslan a Ludmila - poema s pohádkovým námětem z bájného ruského středověku, líčící příběh lásky bohatýra Ruslana a dcery knížete Vladimíra, krásné Ludmily. Podle poemy složil roku 1842 ruský skladatel Michail Ivanovič Glinka stejnojmennou operu.
Kavkazský zajatec - poema, jejímž hlavním hrdinou je mladý kozácký důstojník, který je na Kavkaze zraněn a přivlečen do čerkeské vesnice. Zde se do něj zamiluje jedna z dívek, on však její lásku odmítá. Dívka ho přesto vysvobodí a pak spáchá sebevraždu. Mladík se dostane šťastně do ruského tábora, ale v jeho srdci zůstává trpká bolest ze ztracené lásky. Podle poemy složil ruský skladatel César Antonovič Kjuj stejnojmennou operu.
ruský básník, prozaik a dramatik, představitel romantismu.
Evžen Oněgin - vrcholné dílo ruského romantismu, jehož tragikomický hrdina je prvním typem tzv. zbytečného člověka v ruské literatuře. Podle románu složil roku 1879 ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij stejnojmennou operu.
Mouřenín Petra Velikého - povídka o autorově pradědovi z matčiny strany, synovi jednoho etiopského vladaře Ibrahimovi Hannibalovi, kterého jako chlapce přivezli do Ruska a který se stal pomocníkem cara Petra Velikého.
Román v dopisech - nedokončený román psaný formou dopisů mezi dvěma přítelkyněmi, z nichž jedna žije na vesnici a druhá v Petrohradě.
Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina - soubor pěti nevelkých povídek, kterým předchází vydavatelská poznámka s portrétem Bělkina, jejich údajného autora).
Piková dáma - novela o důstojníkovi a hráči Heřmanovi, který je posedlý touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet a který skončí jako šílenec. Podle novely složil roku 1890 ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij stejnojmennou operu.
Kapitánská dcerka - historická novela odehrávající se na pozadí rolnického povstání z let 1773- 1775, vedeného Jemeljanem Pugačovem. Podle novely složil ruský skladatel César Antonovič Kjuj (1835 - 1918) roku 1911 stejnojmennou operu.
Scéna z Fausta - dramatický úryvek na motivy Goethovy tragedie.
Boris Godunov - historická tragedie líčící ve sledu chronologických obrazů z let 1598-1605 období vlády cara Borise Godunova a zabývající se společenskou i individuální problematikou moci. Podle dramatu složil roku 1873 ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij stejnojmennou operu.
tzv. Malé tragédie , což je soubor čtyř jednoaktových her, jež rozvíjejí náměty evropské literatury a působí jako klasická exempla o záporných lidských vlastnostech:
Skoupý rytíř - drama o lakomství. Podle hry složil ruský skladatel Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 - 1943) roku 1906 stejnojmennou operu.
Mozart a Salieri - drama, ve kterém skladatel Salieri zavraždí ze závisti svého přítele Mozarta. Podle hry složil ruský skladatel Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov roku 1898 stejnojmennou operu.
Kamenný host - drama rozvíjejí klasický příběh dona Juana. Podle hry složil ruský skladatel Alexandr Sergejevič Dargomyžskij (1813 - 1869) stejnojmennou operu (nedokončena, uvedena až roku 1872).
Hodokvas v době moru - drama o obžerství. Podle hry složil ruský skladatel César Antonovič Kjuj (1835 - 1918) roku 1901 stejnojmennou operu.
Zajímavost:Když Puškin umíral prohlásil: "Sbohem, mí přátelé." Mluvil ke knížkám v knihovně.