Homer Wells vyrůstá v sirotčinci St. Cloud´s. Po několika nevydařených pokusech o adopci se doktor Larch rozhodne, že si Homera v sirotčinci nechá, že bude užitečný, a přes odpor sester Angely a Edny ho začne vzdělávat jako lékaře – gynekologa a porodníka. Homer má jakýsi přátelský a sexuální vztah s Melony, nejstarším sirotkem z dívčí části St. Cloud´s. Jednou do sirotčince přijede mladý pár Candy Kendallová a Wally Worthington. Candy potřebuje udělat potrat a Wally se mezitím spřátelí s Homerem. Homer s nimi odjíždí na léto na jejich jablkový sad, ale už se nevrátí, což se nelíbí Melony, které Homer slíbil, že bez ní nikdy neodejde a proto uteče a vydává se ho hledat.
Wally odchází do války, Homerovi do lékařských záznamů doktor Larch zapsal, že má vadu srdce, aby ho chránil. Wally je nějaký čas nezvěstný a Candy otěhotní s Homerem. Aby se to ututlalo, Homer i Candy odjíždějí do St. Cloud´s, kde se Candy narodí syn Angel. Několik dní poté ale přichází zpráva, že Wally žije. Homer tedy Angela "adoptuje." Všichni čtyři poté žijí ve Wallyho domě. Po letech poklidného života Homer provede svůj první potrat dívce, která otěhotněla se svým otcem, přestože kdysi přísahal, že nikdy potrat neudělá. Melony po letech života s jinou ženou konečně najde Homera, ale zjistí, že Homer, kterého měla ve svých myšlenkách se hodně odlišuje od reality, odpouští své přítelkyni a vrací se k ní. Homer s Candy řeknou pravdu Wallymu a Angelovi a Homer odjíždí do St. Cloud´s, aby nahradil zesnulého dr. Larche.
Wilbur Larch, inhalující éter a pozorující hvězdy, uhánějící po stropě ošetřovny, věděl, jaký to je luxus mít možnost počkat s tím, že se uvidí. I když vydržím, říkal si v duchu, můžou mě nachytat; potratář věří v počet pravděpodobností. Už to dělal moc dlouho. "Jaká je pravděpodobnost, že tomu někdo udělá přítrž ještě dřív, než budu hotov?" říkal si ten stařec v duchu. Včera si udělal nového nepřítele - ženu v osmém měsíci, která tvrdila, že je teprve ve čtvrtém. Musel ji odmítnout. Když byly ženy hysterické, obvykle to zvládl sám, když byla potřeba neústupnost, přenechával je sestře Angele; sestra Edna se hodila spíše na chlácholení.
"Dobrou noc princové z Maine, králové Nové Anglie."
Kniha se zabývá myšlenkou a prováděním potratů, v polovině 20. let v Americe zakázaných. Dr. Larch je názoru, že potraty by měly být uzákoněné a dostupné všem ženám, které si tento zákrok přejí podstoupit. Protože pokud potraty nebudou povoleny, ženy budou vyhledávat neodbornou pomoc a on viděl, co to znamená (v knize říká, že lituje jen jednoho potratu, a to toho, který neudělal). Autor se věnuje životu v sirotčinci, ukazuje, že se poměry od dob Olivera Twista změnily. Neznamená to, že by se děti měly tak dobře, že by nikdy nechtěly odejít, ale že mohou zažít i radostné chvíle. Navíc popisuje sirotčinec očima dr. Larche a sester, "řadových" sirotků i Homera Wellse.
Autor má v průběhu knihy spoustu nápadů, které dodávají knize na celkovém efektu nebo zvyšují dojem. Jedním z nich je pojmenování Homerova syna. Homera pojmenovala sestra Angela, přišlo mu tudíž fér pojmenovat svého syna podle ní.
Johnu Irvingovi není téměř žádná vrstva jazyka cizí, používá spisovný jazyk, hovorovou mluvu černých dělníků, lékařské termíny, ...
Jak to vidím já:Pravidla moštárny jsem nejdřív viděla jako film a už ten mě zaujal. Knížka byla ale mnohem lepší. Smutný ale krásný a krásně napsaný příběh, který rozhodně doporučuju k přečtení.
TIP: Pravidla moštárny na Databázi knih (názory a hodnocení čtenářů, informace o autorovi a spousta dalšího)
John Irving (*2.3.1942 - New Hampshire), americký spisovatel a držitel Oskara za scénář k filmu Pravidla moštárny, který byl natočen podle stejnojmenné knihy.
Dílo:
Svobodu Medvědům
Pitná kúra: Kniha je příběhem Freda "Falešníka" Trumpera, který v Rakousku potkává dívku, se kterou se musí oženit (kvůli jejímu těhotenství). Oba jsou velmi mladí a na vztah nepřipravení a záhy se rozcházejí. V knize se prolíná současnost s minulostí, vztah Trumpera ke své ženě i k současné přítelkyni, ke svým přátelům i spolupracovníkům i zvláštní vztah ke svým rodičům. Hlavní linií příběhu je Trumperovo onemocnění, při němž musí dodržovat pitnou kúru.
Librová svatba: V této knize je popisován pozoruhodný manželský čtyřúhelník. Všichni jeho "účastníci" s ním plně souhlasí. Nicméně se zdá, že celou prekérní situaci řídí profesor němčiny a především zápasnický trenér Severin Winter, dříve zápasník váhové kategorie do 158 liber. Odtud pak název samotné knihy.
Svět podle Garpa: Hlavním hrdinou je spisovatel Garp, syn zdravotní sestry a feministky Jenny Fieldsové a technického seržanta Garpa, který na začátku příběhu umírá při letecké nehodě. Garp má chronický strach o své syny, věří ve Spodního výra (tak nazývá své nejhorší představy a obavy). Celá kniha je prostoupena autorovým vztahem k zápasnictví. Garp se zabývá zápasem v řecko-římském stylu jako trenér a dokonce nakonec umírá v zápasnické tělocvičně.
Hotel New Hampshire: Celá tato kniha je prostoupena autorovou vášní k nezvyklým věcem jako medvědi, cirkusácké kousky, zápasníci, bizarní jedinci aj. Jde o rozpracování povídky Penzión Grillparzer, která se objevuje v knize Svět podle Garpa coby fiktivní Garpova povídka.
Pravidla moštárny: Tato kniha řeší především otázku potratů a její legalizaci v 50.letech v USA. Unikátní příběh chlapce Homera vyrůstajícího v dětském domově a jeho cesta do velkého světa za poznáním běžného života lidí z "normálního" světa. Snaha a přání Homera být hrdinou se rozpadá v nicotě a obyčejnosti života.
Modlitba za Owena Meanyho: Hlavním hrdinou této knihy je Owen Meany, zakrslý človíček s úděsným hlasem, ale zvláštním "osvícením". Možná je ztělesnením Boha, kdo ví... každopádně dokáže na den přesně odhadnout vlastní smrt, předpovídá vlastní budoucnost a má zvláštní schopnosti. Omylem zabije matku svého nejlepšího přítele Johna Wheelwrighta, kterého ale uchrání před odvodem do Vietnamu. Sám touží po kariéře vojáka, ale již nestačí svůj sen zrealizovat. Dílo poukazuje především na smysl víry v Boha, důležitost přátel a lásky.
Pokus o záchranu čuňáka Seeda: Tato kniha je soubor několika povídek. Hned podle první povídky se jmenuje celá kniha.
Syn cirkusu: Tato fantaskní kniha pojednává o kosmopolitním lékaři indického původu, který miluje prostředí cirkusů, obdivuje akrobaty a sbírá trpasličí krev. Vedle úspěšné kariéry ortopeda má hlavní hrdina rovněž utajenou kariéru autora scénářů detektivních frašek, které se těší vášnivé nenávisti celého Bollywoodu. Na pozadí příběhu řádí masový vrah, jehož hlavní hrdina pomalu odhaluje, v knize se zjevují a mizí roztodivné postavy jako transsexuál "Kráska", blonďatá americká hippie, pravý indický detektiv, ochrnutý chlapeček či dětské prostitutky nakažené všemožnými pohlavními nemocemi...
Imaginární přítelkyně: Jedná se o autobiografickou knihu, ve které se opět vyznává ze své celoživotní vášně-zápasení. Vzpomíná zde na své dva přátelé, zápasnické trenéry a také spisovatele. Kniha také popisuje obětavý vztah Johna Irvinga ke svým synům, které dovedl k titulům šampionů Nové Anglie. Tento titul se jemu samotnému totiž nikdy nepodařilo získat.
Rok vdovou: Tato kniha byla předlohou pro film Dveře v podlaze.Vypráví životní příběh ženy Rút, která celý život trpí svým zvláštním "posláním", narodila se totiž poté, co zemřeli její dva bratři, a měla rodičům poskytnout jakousi náhradu za ně. Matka Rút však trpí chorobným strachem, že by mohla přijít i o své třetí dítě, a tak dceru "svěří" do péče otce a odchází neznámo kam. Kniha posléze popisuje Rútinu dospělost- stane se uznávanou spisovatelkou a splní se jí tedy dětský sen. Při jedné své cestě do Holandska, kde chce poznat život prostitutek, aby o nich mohla napsat svou další knihu, je svědkem vraždy jedné z nich; to ji poznamená na celý další život. Autor v knize líčí také řadu Rútiných milostných dobrodružství, ať už se jedná o vztah s o generaci starším Eddiem, kterého kdysi malá Rút "nachytala" při souloži s vlastní matkou, nebo o lásku k holandskému komisaři vyšetřujícímu vraždu lehké děvy, s nímž také Rút po smrti svého manžela(odtud Rok vdovou - Rút razí teorii, že po roce smutnění se má žena znovu do milostného života vrhnout), zůstává. Na konci knihy jsme svědky dojemného setkání Rút a její matky po několika desítkách let odloučení.
Čtvrtá ruka: Autor zde píše o svých oblíbených tématech, současně vyzdvihuje důležitou roli "druhé šance". Čtvrtá ruka - to je typická "irvingovská" kniha. Na začátku se stane hlavní postavě - jistému moderátorovi - nehoda v přímém přenosu. Lev mu ukousne ruku. Díky tomu se stane de facto známým po celém světě, což je mu jak k užitku, tak i ke škodě. Pak následují různé životní peripetie, také naděje na transplantaci nové ruky, ta se sice zdaří, ale posléze se projeví jisté obtíže takového rázu, že mu doktoři musejí ruku opět odstranit. Přesto je kniha prodchnuta optimistickým tónem vyjádřujícím myšlenku, že kvalita života může zůstat zachována i po takové tragické události.
Dokud tě nenajdu: Irving vypráví příběh ženami obletovaného, ale i v mládí zneužívaného herce Jacka Burnse, který celý život hledá svého otce a najde jej teprve poté, co ztratí svoji matku.
Citát Johna Irvinga:
Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho - jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky - a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.
TIP: Rozhovor s Johnem Irvingem (české titulky)
FilmmPravidla moštárny (1999):
Scénář - John Irving
Režie - Lasse Hallström
Hlavní role - Tobey Maguire, Charlize Theron, Delroy Lindo, Paul Rudd, Michael Caine
Tento film se po uvedení stal velmi úspěšným a to zejména proto, že scénář k němu napsal sám Irving. K úspěchu přispěl i fakt, že režie se ujal zkušený odborník Lasse Hallström. Dalším důvodem je pravděpodobně to, že byla pro film ponechána jen hlavní zápletka, jména postav a prostředí. Irving při psaní scénáře původní verzi své knihy téměř radikálně změnil. Úplně vynechal jednu z hlavních postav, dívku ze sirotčince Melony, a věnoval se jen hlavní dějové linii vztahu mezi dr. Larchem a jeho svěřencem, sirotkem Homerem Wellsem.
