Zajímavosti o jednom z mých nejoblíbenějších míst v Praze
Petřínská rozhledna - pražská "Eiffelovka"
Petřínská rozhledna je s výškou přes 60 metrů jednou z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n.m. na temeni kopce Petřín. Rozhledna byla vystavěna v roce 1891 jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů.Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.
Zajímavosti:
Krásný výhled:
Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy.
Zrcadlové bludiště
Z venku připomíná miniaturní hrad, ale zevnitř je nekonečné. Jde o typický příklad petřínské magie, provozované zde ke konci 19. století Klubem českých turistů. Zrcadla propojená v důmyslný systém vytváří tunely napříč Petřínem a nafukují ho donekonečna. Děti tu mohou probloudit dětství a dospělí docela ztratit hlavu. Několik návštěvníků, kteří ještě před vstupem vedli spořádaný život, odsud odváděli s tváří zbrázděnou šíleným smíchem a očima navždy ztracenýma v nekonečném labyrintu. Skupina mladíků, kteří zde nerozvážně měřili síly a zkoušeli bludištěm proběhnout na čas, se zaběhla do některé ze zrcadlových chodeb a nikdy už odsud nevyšla. Nebezpečí však stále láká a každý den sem míří stovky turistů i Pražanů.
A můj vlastnoručně nakreslený vchod do bludiště
Odměnou je jim dioráma za východem z bludiště, zobrazující památnou scénu z konce třicetileté války, kdy Prahu dobývali Švédové. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou pozadí, navozuje živý dojem, jemuž někteří návštěvníci bezděčně podléhají a bezhlavě se vrhají proti namalovaným nepřátelům.
Posledním douškem Petřínského bludiště je síň smíchu s množstvím zakřivených zrcadel. Směšná je ovšem jenom podle jména. Několik generálů, prezidentů i docela obyčejných úředníků z ní vyšlo zcela uraženo a jiní se smějí jenom z povinnosti. Jedinými upřímnými obdivovateli vlastních karikatur jsou děti a blázni.
Sochy na Petříně
Všimli jste si někdy, kolik soch se opravdu na Petříně nachází? Tady je jen několik z nich:
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.
Sochaři Josefu Václavu Myslbekovi kritici vyčítají, že socha je monumentální a nevyjadřuje básníkovu osobnost. I tak se záhy po odhalení v roce 1912 stala - zejména na 1. máje - cílem milenců.
Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.
Nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců, hrající si s žábami a rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci T. G. Masaryka Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním odboji.
Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928 – 1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.
Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.