Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye

4. srpen 2008 | 17.19 |

Děj příběhu začíná v ateliéru, kde lord Henry Wotton přihlíží práci svého přítele, malíře Basila Hallwarda. Basil maluje portrét překrásného mladého muže Doriana Graye. Po chvilce Dorian přijde také a potkává se s lordem Henrym. Dorian je nezkažený, dvacetiletý muž, jehož krása a mravní čistota každého okamžitě okouzlí.
Jakmile se však potká s Henrym a pozná jeho cynický pohled na svět, jehož hlavním a nejcennějším aspektem je krása, začne se u něj probouzet nezdravá sebeláska. Přeje si, aby jeho portrét, který malíř kreslí, stárl místo něj a on mohl zůstat navždy mladý.

"Jak je to smutné!" šeptal Dorian Gray, stále upíraje oči na svůj portrét. "Jak je to smutné! Já budu jednou starý, strašný, příšerný. Ale tenhle obraz zůstane vždycky mladý. Nikdy nebude starší než v tomto pamětihodném červnovém dni...Kdyby to tak mohlo být opačně! Kdybych tak já mohl zůstat vždycky mladý a stárnout mohl ten obraz! Za to – za to bych dal všecko! Ano, na celém světě není pranic, co bych za to nedal. Dal bych za to svou vlastní duši."

Začne se přátelit s lordem Henrym a ten ho začne spolu se svými nezdravými názory čím dál víc ovlivňovat. Dorian se zamiluje do herečky Sibyly Vaneové, která ztvárňuje divadelní role v hrách od Shakespeara. Brzy se spolu zasnoubí. Sibyla spěchá o zasnoubení se svým "Princem z pohádky" říci své skeptické matce, její ochranářský bratr je však nedůvěřivý a slíbí Sibyle, že jestli jí někdy "Princ z pohádky" ublíží, zabije ho.
Lord Henry i Basil přijmou pozvání od Dorina Graye a spolu s ním zhlédnou Romea a Julii se Sibylou v hlavní roli. Sybila, jejíž jediná láska bylo vždy jen divadlo, však najednou nedokáže přesvědčivě hrát kvůli poznání skutečné lásky. Hra je díky jejímu strašnému hereckému výkonu úplné fiasko. Dorian se rozčílí, chladně Sybilu odmítne, vyčte jí, že ho naprosto znemožnila přes jeho přáteli. Řekne jí, že její krása byla v kráse jejího umění a jestli dále nedokáže hrát, nemá o ni zájem. Jakmile se Dorian vrátí domů, všimne si, že se jeho portrét, který Basil namaloval, změnil. Na portrétu rozpoznal první vrásky, jeho přání se stalo skutečností. Obraz bude stárnout s každým hříchem, který spáchá, kdežto on zůstane provždy mladým a krásným. Dorian se chce usmířit se Sibylou, ale dozvídá se, že se otrávila. Díky jeho bezcitnosti spáchala sebevraždu.
Během dalšch osmnácti let Dorian holduje nezřízenému životu. Užívá si s ženami, chodí po večírcích, experimentuje se smysly a s každou vášní, většinou pod vlivem "jedovaté" knihy, kterou mu daroval lord Henry. Basil, který měl Doriana velmi rád, se jeho proměnou trápil a snažil se ho vymanit z vlivu lorda Henryho, Dorian byl však k jeho názorům lhostejný.Jednu noc k němu Basil přijde před odjezdem do Paříže a žádá ho o vysvětlení nesčetných pomluv, které o něm kolují. Dorian nic nepopírá a zavede Basila na půdu k jeho obrazu a tajemství, které skrývá. Basil se vyděsí. V záchvěvu hněvu ho Dorian obviní za svůj osud, vezme nůž a ubodá ho k smrti. Potom vyhrožováním donutí svého starého přítele, chemika Allana Campbella, aby tělo zničil.
Jednou ho potká James Vane a slyší, jak někdo Doriana nazývá "Princem z pohádky". Chce ho zabít, ale je oklamán jeho vzhledem. Jeho sestra se otrávila před osmnácti lety a tomuhle člověku nemůže být víc než dvacet let. Kolem však jde žena, která Doriana zná a poví Jamesovi pravdu. Sybilin bratr ho tedy pronásleduje dál. Jednoho dne je však náhodou zastřelen na lovu, kterého se Dorian účastní, jedním z lovců. Dorian už nesnese svůj zhýralý život a chce se polepšit. Namluví si, že už jeden dobrý skutek spáchal a podívá se na obraz v domnění, že se přestal měnit. Opak byl však pravdou. Portrét se změnil k horšímu. Dorian se nevydržel dívat na obraz svého špatného svědomí a rozhodl se portrét zničit. Uchopil nůž, kterým zabil malíře a bodl jím do obrazu, v tu chvíli však umírá on sám.

Když vstoupili do místnosti, spatřili na stěně skvostný portrét svého pána, jak ho naposled viděli, se vší tou podivuhodnou nádherou jeho mladosti a krásy. Na podlaze ležel mrtvý muž ve večerním úboru a s nožem v srdci. Byl povadlý, vrásčitý a měl odporný obličej. Teprve když si prohlédli jeho prsteny, poznali, kdo to je.

Citáty z knihy:
Na světě je jen jedno horší, než když se o člověku moc nemluví, a to, když se o něm nemluví vůbec.
h
Já uvěřím čemukoli, ovšem za předpokladu, že je to naprosto neuvěřitelné.
o
Smích není špatný začátek přátelství a určitě je to pro ně daleko nejlepší zakončení.
o
Nikdo z nás nesnáší lidi, kteří mají stejné chyby jako my.
=
Přátele si vybírám pro jejich dobrý vzhled, pouhé známé pro jejich dobrý charakter a nepřátele pro jejich dobrý mozek. Člověk nemůže být nikdy dosti opatrný ve volbě svých nepřátel.
p
Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši.
p
Mladí lidé chtějí být věrní a, nejsou; a staří chtějí být nevěrní, a nemohou.
p
Lidstvo bere samo sebe příliš vážně. To je základní hřích světa. Kdyby se byl jeskynní člověk uměl smát, byla by se historie vyvíjela docela jinak.
p
Já mám Wagnerovu hudbu raději než kteroukoli jinou. Je tak hlasitá, že si při ní člověk může pořád povídat, a ostatní lidé nemohou slyšet, co se říká.
p
Říká věci, které mě rozčilují: dává mi dobré rady.
ú
Zkušenost je jen název, který lidé dávají svým omylům.
p
Děti své rodiče zprvu milují; jak stárnou, začínají je soudit; a jen někdy jim odpouštějí.
ú
Milovat, to znamená překonávat se.
 jj

Jak to vidím já: Oscar Wilde je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů (a asi nejoblíbenější anglický spisovatel), rozhodně doporučuju přečíst si aspoň jedno jeho dílo (Obraz Doriaana GrayeŠťastného prince nebo Strašidlo Cantervillské rozhodně stojí za to. Výboný (i když opmíjený) je taky příbeh Zločin Lorda Artura Savila(navíc ho přečtete na jedno posezení). A to nejen kvůli tomu, abyste zaplnili místo v seznamu četby u maturity (popř.u státnic...:-)), ale prostě jen tak, protože je to krásné počtení.


Oscar Wilde (16.10.1854 – 30.11.1900), anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu.

Zajímavosti o autorovi:
Jeho otec byl věhlasný chirurg, lékař královny Viktorie. Oscar se narodil jako dvojče, sourozenec však nepřežil. Matka ho několik let oblékala do dívčích šatů. Vynikal inteligencí, uměl se rychle orientovat v textu, měl vynikající paměť – při studiu exceloval. Byl egocentrista a společenský provokatér. Pořádal přednášková turné o životním stylu, byl vynikající vypravěč, vtipný i ironický. V dubnu 1895 byl u soudu shledán vinným z nemravnosti (homosexuální styk byl v Británii zakázán) a v dalším procese odsouzen ke dvěma l etům nucených prací. Vězení v Readingu ho zlomilo duševně i tělesně, po propuštění v květnu 1898 už nic podstatného nenapsal.

Soubor:Oscar Wilde.jpg

Tvorba:
Divadelní hry: Ideální manžel, Jak je důležité míti Filipadoporučuji (skvělé české zpracování hry si můžete stáhnout tady), Vějíř lady Windermerové


Próza:Strašidlo cantervillskédoporučuji, Šťastný princ a jiné pohádkydoporučuji, Portrét pana W. H. , Zločin lorda Arthura Saviladoporučuji, Dům granátových jablek, Obraz Doriana Grayedoporučuji

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.21 (39x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye evik* 04. 02. 2009 - 01:22
RE: Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye ivča 15. 05. 2010 - 12:50