Karel Hynek Mácha: Máj

Místo, doba děje: krajina pod Bezdězem
j
Děj: základem děje jsou tři tragédie: Jarmilina (utopí se ze zoufalství nad Vilémovým osudem), tragédie Vilémova (popraven za vraždu), tragédie obecně lidská        
      čtyři zpěvy, dvě intermezza (zpomalují, vysvětlují děj)
      tři roviny: dějová, lyrická, úvahová (smysl a naplnění života)
      ostrá kritika společnosti, slova Vilémova obžalobou společnosti

Karel Hynek Mácha (16.11.1810 – 6.11.1836), český básník a prozaik, představitel českého romantismu.

Dílo:

Lyrickoepická díla:

Máj– (1836) Máchovo nejznámější dílo (bylo přeloženo do mnoha jazyků). Z počátku Máj nebyl přijat, dílo bylo považováno za málo vlastenecké, avšak Mácha zařadil k básni předzpěv oslavující Čechy, takže báseň alespoň trochu vlasteneckého charakteru nabyla. Báseň byla pochopena teprve při dalších vydáních.

Cikáni – próza, nemá samostatný děj, chtěl zde vyjádřit smutek a rozčarování ze života. Vybírá si postavy, které trpí.

Próza:

Krkonošská pouť

Obrazy ze života mého– soubor povídek s autobiografickými prvky

Křivoklad - pokus o historický román "Kat" zůstal torzem; dokončena byla jen jedna kapitola pod názvem Křivoklad.

Večer na Bezdězu– lyrizovaná próza, není zde důležitý děj, ale zachycení myšlenkových stavů autora.

Marinka – lyrická povídka o tragické lásce autora k nemocné, umírající dívce.

Jako bonus přidávám seznam básnických prostředků( V Máji jich najdete požehnaně...)
 
BÁSNICKÉ PROSTŘEDKY
1.     FIGURY – nedochází ke změně významu slova
         1.      Elipsa / výpustka – vynechání části textu, kterou. si čtenář musí domyslet z kontextu
Je-li pití... musí být i jídlo.
          2.      Parenteze / vsuvka – v závorce nebo mezi pomlčkami, vsunutá část textu nebo slova
Ač plakala a rty se chvěly (zbloudilá), připravila se k noci
          3.      Aposiopese – neukončená výpověď, zemře, usne nebo je přerušen
 - tři tečky za větou, pomlčka – na konci věty!
Byla krásná jako...
          4.      Aliterace – slova začínající na stejné písmeno
Potkal potkan potkana
Pod kamenem
          5.      Anafora – opakování téhož slova nebo skupiny slov na začátcích sousedních veršů
Zdálo se mi o kvítí
Zdálo se mi o nebi
          6.      Epifora – opakování stejného slova nebo skupiny slov na konci sousedních veršů
Ach Praho
Má Praho
          7.      Epanastrofa – slovo se opakuje na konci jednoho a na začátku dalšího verše
Byla jsi má dívka
Dívka, kterou jsem miloval
          8.      Epizeuxis – opakování slova hned vedle sebe
Jsi má kniha, kniha, kterou chci číst
          9.      Paralelismus – opakování s obměnou, minimálně 3x
Na kraji světlého,
Na kraji temného,
Na kraji šera
         10. Refrén – cyklické opakování slova, verše, sloky
Jsi plná světla
Praho!
Jsi plná tajemství
Praho!
           11. Inverze – prohození slovosledu oproti normálnímu stavu
Na dláždění vločky sněhu spadnout si přály
           12. Anastrofa – druh inverze, přehození dvou slov
Ta krásná růže bílá
            13. Antiteze
                    1.      úplná – 3 části:
                       a.      obraz
                    Vidím tu rudý kvítek
                       b.      popření obrazu
                     Není to rudý kvítek
                       c.       nový obraz
                    Je to kapka rudé krve.
                   2.      částečná – 2 části:
                     a.      popření obrazu
                   Už nejsi můj andílek
                     b.      nový obraz
                  Včera mi tě zabili
           14. Asyndeton – nedostatek spojek
Šla sama domů
Z večerního kina
Potkala chlapce...
           15. Polysyndeton – víc spojek než obvykle
Horko a pot a pára a mlha a...
           16. Řečnická otázka – otázka, na níž se neočekává odpověď, protože:
a.       Nedá se na ní odpovědět
b.      Je moc lehká a zbytečná na odpověď
Proč jsi se potopil, betone?
            17. Apostrofa – oslovení neživé, nepřítomné nebo mrtvé osoby
Nebožtíku, vstaň a choď!
            18. Hyperbola – nadsázka, zdůrazňuje něco až do absurdna
Řekla jsem ti to už tisíckrát
            19. Klimax / Gradace – stupňuje se intenzita vyjádření, aspoň 3 prvky
Je krásná, krásnější, nejkrásnější
             20. Antiklimax – postupné zeslabování účinku, aspoň 3 prvky
Rozmarný zlatník listy vytepal
Ze zlata, bronzu, ze zamžené mědi
              21. Oxymóron – spojení 2 neslučitelných věcí
a) Jsi živý mrtvý,
b) Pták bez křídel
              22. Enumerace – výčet prvků, aspoň 3 prvky
a) Ten dům byl modrý, žlutý, červený.
b) Potkali jsme muže, ženy, děti.
 

2.      TROPY – dochází ke změně / přenesení významu slova
              1.      Metafora – přenesení významu na základě vnější podobnosti
a.       Personifikace – zosobnění, věc nebo zvíře získávají lidské vlastností
Země těhotná mrtvými
b.      Synestézie – smíšení počitků, smyslů
Měla řvavě rudé tričko
Dveře bečely dokořán
              2.      Metonymie – opak metafory, přenesení významu na základě vnitřní podobnosti
 Koruna – původní význam královská, na hlavě
èmetafora = koruna u stromu (na základě toho, jak vypadá)
èmetonymie = mince (na základě ceny, kovu)
poslouchat Bacha
a)      Synekdocha – přenos významu mezi částí a celkem
Nebyla tam ani noha (tím myslí, že tam nebyl žádný člověk)
b)      Epiteton – básnický přívlastek
1. poetický - čarokrásný
2. nadbytečný – žluté slunce