Charakteristika, motivy: boj člověka s přírodou
víra v nadpřirozené bytosti
motiv mateřské lásky, motiv viny, trestu (často neúměrný)
osudovost – jedinec musí volit, nevyhne se tragédii i Charakteristika žánru, básnické útvary: 13 lyricko-epických básní
většinou forma lidových balad
znaky pohádky (Zlatý kolovrat - balada využívá například klasického pohádkového motivu živé vody, která způsobí, že useknuté části k tělu přirostou a tělo oživne, příběh taky končí víceméně šťastně), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)
h Básně:
Kytice (Mateřídouška)
- matka symbolizuje národ a vlast
Mladá žena zemře a zanechá po sobě své děti. Později se převtělí v květinu, aby byla svým potomkům blíž.
Děti ji poznají a nazvou mateřídouškou. j
Poklad
Je Velký pátek. Žena, spěchající s dítětem do kostela, objeví skálu, která se otvírá jednou za rok a ve které je ukryto veliké bohatství. Žena vejde dovnitř. Položí dítě na zem a plní šátek poklady. Doběhne s ním domů, vrátí se zpět, dítěte si ani nevšimne a dál sbírá zlato a drahé kamení. Opět se vrátí domů, ale když se chce potřetí dostat do skály, je vchod uzavřen. Žena si uvědomí, že tam nechala dítě, a propadne zoufalství. Navíc se doma všechen poklad proměnil v hlínu a kamení. Žena čeká rok a po roce se opět vypraví ke skále, kde najde dítě živé a zdravé. Pokladu už si ani nevšimne a utíká s dítětem domů.
k
Svatební košile
Dívka touží po návratu svého milého a vyhrožuje sebevraždou, pokud její prosby nebudou vyslyšeny. Kostlivec ji doprovází na hřbitov, kde se hrdinka z nebezpečí vyprostí pomocí modlitby. o
Hoj, jak se venku vzmáhá hluk,
hrobových oblud mocný pluk;
šumí a kolem klapají
a takto píseň skuhrají:
"Tělu do hrobu přísluší,
běda, kdos nedbal o duši!"
A tu na dvéře: buch, buch, buch!
burácí zvenčí její druh:
"Vstávej, umrlče, nahoru,
odstrč mi tam tu závoru!"
hh
Polednice
Matka si neví rady se svým dítětem a ve vzteku na něj zavolá Polednici. Ta se skutečně objeví a chce si dítě odnést. Matka upadne do bezvědomí a svého potomka tiskne k sobě. Ženu vzkřísí její manžel, dítě je však zadušené.
...taky jste se ji museli učit zpaměti?:-)
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!
g
Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!
e
Mlč! Hle husar a kočárek -
hrej si! - tu máš kohouta!" -
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.
e
A zas do hrozného křiku -
"I bodejž tě sršeň sám - !
Že na tebe, nezvedníku,
Polednici zavolám!
e
Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, zlostníka!" -
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.
e
Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!
e
"Dej sem dítě!" - "Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnici!"
Divže smrt ji neovane,
Ejhle tuť - Polednici!
e
Ke stolu se plíži tiše
Polednice jako stín:
matka hrůzou sotva dýše,
dítě chopíc na svůj klín.
e
A vinouc je, zpět pohlíží -
běda, běda dítěti!
Polednice bliž se plíží,
blíž - a již je v zápětí.
e
Již vztahuje po něm ruku -
matka tisknouc ramena:
"Pro Kristovu drahou muku!"
klesá smyslů zbavená.
e
Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
poledne zvon udeří;
klika cvakla, dvéře letí -
táta vchází do dveří.
e
Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté:
matku vzkřísil ještě stěží,
avšak dítě - zalknuté. he
Polednice v Semaforu: O popularizaci Polednice se na počátku 70. letech 20. století postaral Jiří Suchý společně s tehdejším členem Divadla Semafor, hercem Josefem Dvořákem, kdy úspěšně parodovali tuto známou báseň v Suchého legendární semaforské hře Kytice.o
h
Semaforské pojetí Svatební košile můžete zhlédnout tady.
hh
Zlatý kolovrat
Dornička se má provdat za krále, ale její nevlastní matka ji zavraždí a spolu se svou dcerou se vloudí do královy přízně. Pravda vyjde najevo díky kolovrátku a zločin je potrestán. Dorničku oživí kouzelný stařeček. o
Štědrý den
Marie a Hana se vypraví k jezeru, aby v něm odhalily svou budoucnost. Haně se zjeví mladý muž Václav, ale Marie spatří rakev a černý kříž. Haniny svatby se Marie již nedožije, protože se jí předpověď vyplní... o
Holoubek
Mladá vdova brzy zapomene na svého muže a znovu se provdá. Pocit viny jí připomene holoubek, který žalostně vrká na hrobě nebožtíka, a žena se utopí v řece. o
Záhořovo lože
- výraz sporu s Máchou
Mladý poutník potká v lese Záhoře, vraha pocestných. Nechá ho naživu, protože mu slíbí informace o peklu. Zanedlouho se Záhoř dozví, že ho čeká trest za jeho vraždy. Za devadesát let ho vykoupí starý muž. o
Vodník
Vodník zadrží lehkomyslnou dívku, která se zatoulala k jezeru. Život ve vodní říši jí zpříjemňuje jejich syn, ale pociťuje stesk po matce. Vodník ji propustí, když slíbí, že se do večera vrátí. Dívka dohodu poruší a vodník ji potrestá vraždou jejich dítěte.
h
Na topole nad jezerem
seděl vodník podvečerem:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —
šiju, šiju si kabátek:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť."
kooo
Vrba
Muž má starost o svou ženu, která v noci nevykazuje žádné známky života. Babka kořenářka mu prozradí, že jeho paní je v noci svou duší ve žlutém proutí vrby. Muž strom porazí v domnění, že tím svou manželku osvobodí, ale místo toho ji tím zabije. l
Lilie
Mladá dívka zemře a na jejím hrobu v zeleném lese vykvete lilie. Odveze si ji princ, který zde lovil zvěř. Stará se o ni, až dívka jednoho dne obživne, ale je velmi zranitelná. Princ se s ní ožení, ale zanedlouho musí odcestovat. Zlá tchyně ji mezitím zavraždí a vysvětluje to nešťastnou náhodou. Princ odhalí pravdu a přeje své matce brzkou smrt. k
Dceřina kletba
Báseň je dialogem matky a dcery. Matka se diví, proč je dcera nešťastná. Dozví se od ní, že musí najít květ, který ji odprostí od viny, že zabila své dítě. k
Věštkyně
Věštkyně přemýšlí o budoucnosti a zdůrazňuje, že již uplynulo mnoho let od moudrých slov Libuše a Svatopluka a lidé přesto dosud nepochopili důležitost jejich slov. l
Básnická forma, básnické prostředky: kompozice: básně si tématicky odpovídají: Kytice a Věštkyně - motiv národního poselství, matka představuje vlast Poklad a Dceřina kletba - mateřská vina Svatební košile a Vrba - vztah k mrtvým Polednice a Vodník - nebezpečné nadpřirozené bytosti Zlatý kolovrat a Záhořovo lože - pohádkový námět, dobro vítězí nad zlem
Jazyk: lidový, zvukomalba, dynamické dialogy
popisy osob a krajiny - stručné, názorné
jazykové prostředky - metafora, epiteton, apostrofa, epizeuxis, elipsa
Některé básně zhudebnil Antonín Dvořák - jedná se o symfonické básně (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek).
oo
Film Kytice:režie - F. A.Brabec (rok 2000)
Film obsahuje sedm zfilmovaných básní: Vodník, Svatební košile, Polednice, Kytice, Zlatý kolovrat, Dceřina kletba, Štědrý večer.
i Film Kytice na csfd,soundtrack k filmu si můžete stáhnout tady.
h
Polednice:
l
Jak Kytici recituje Felix Holzmann se můžete podívat zde. Vřele doporučuji!:-)
Karel Jaromír Erben (7.11.1811 Podkrkonoší – 21.11.1870 Praha)
Český historik, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.
Dílo: Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási "slovanská čítanka" Písně národní v Čechách
Prostonárodní české písně a říkadla Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal; podkladem Kytice jsou staré české lidové báje
pohádky - např. Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Zlatovláska, Pták Ohnivák (najdete je např. v Zlaté knize pohádek)